Kopretiny, aneb můj jediný skoro Art Quilt

Nejprve asi musím vysvětlit, že nešiji Art Quilty. Jsem klasička se vším co k tomu patří a arty jdou mimo můj okruh zájmu. Šiji klasické aplikace, zakládané modernějším způsobem se škrobem, ale šité klasickou metodou v ruce s jehlou a nití. Arty nejsou moje parketa, protože techniky, které se používají neznám, nemám je natrénované a necítím se v kategorii Art Quilt komfortně.

Když v roce 2024 vyhlásili téma soutěže na BPM 2025 "V kruzích" nějak mě to nezaujalo. V kruzích si lze představit cokoli. Doslova cokoli. 

A pak jsme si psaly s jamalou, která je víc kreativní než já... No dobře, jamala má v kreativitě naházeno lopatou. Já jsem si sebrala ty drobky, co zbyly 😁

Takže jsme si o tématu začaly psát a ona mě přivedla na pohled na téma, který mi byl blízký. Příroda, květiny, koloběh. Koloběh života v přírodě je prakticky kruhem. Tím mě navedla k nápadu. A i když nejsem soutěživá, chtěla jsem si to prostě vyzkoušet. Ne pro ocenění, ale pro svůj vnitřní pocit, že jsem si tohle vyzkoušela a můžu si to na svém seznamu odškrtnout.

Mými nejmilejšími květinami jsou kopretiny. Ať už divoké, nebo zahradní, miluju je. Moje maminka má na chalupě v trávníku kopretinové políčko, které se neseká a fotku jejích kopretin mám na displeji mobilu i hodinek jako pozadí. 

Takže volba byla jasná, budou to kopretiny. Květ kopretiny je ideální kruh. Koloběh růstu ze semínka, až po tlení a kompost a opětný růst je také pomyslným kruhem. 

Měla jsem na Instagramu velmi dlouho uložený obrázek autorky Noel Badges Pugh, protože na něm byly právě ty moje milované kopretiny ve stylu Art deco. Napsala jsem jí, zda mohu její obrázek použít a se svolením jsem začala vymýšlet, jak na to.

Jak už jsem psala, šiji klasickými metodami. Nepoužívám lepení a podobné metody, které jsou v Artu běžné. Takže jsem si připravila jednotlivé části k šití klasickou aplikací. 

Látky jsem vybírala z palety kolekce Grunge od Modafabric a kupovala u Patchworkcz.

Veškeré díly a části jsem si nejprve nakreslila a nazvětšovala do správné velikosti. Pak jsem musela udělat šablony, abych na ně mohla zažehlit dílky aplikací. Tady na foto jsou okvětní lístky centrální kopretiny, zažehlené se škrobem.

Když jsem měla toto připraveno, začala jsem šít. Aplikace jsou komplet všechny šité  v ruce. Používala jsem nitě Aurifil a jehly na aplikace od Bohin, protože jsou pevnější a vydrží víc, než tenoučké jehličky od Clover, které používám na jemnější práci.

Ušila jsem jednotlivé části kruhů.Na ně našila stonky a pak květy. 

Největší práci dala centrální kopretina, kde bylo přes 50 překrývajících se okvětních plátků, které jsem našívala ručně a po jednom. A samozřejmě střed této kopretiny, který tvoří snad tisíc maličkých, vyšívaných,  francouzských uzlíků. Na rovinu přiznávám, že u těch uzlíků jsem se proklínala za to, co jsem si to vymyslela.

Po dokončení kruhů jsem je prošila, jako by to byl samostatný quilt.

Když jsem měla základ hotový, přišla na řadu otázka, jak začistit okraje. Chtěla jsem ztracený, neviditelný lem. Tedy pásek, který se našije na topovou stranu, ale komplet celý se zahrne na rub, takže na topové straně není lem vůbec vidět a práce vypadá pouze jako zahnutá na zadní stranu. 

A v téhle chvíli jsem znejistěla, protože jsem si šla znovu zkontrolovat zadání. A zadání znělo: Obdélník, nebo čtverec o max rozměru... Obdélník, nebo čtverec? A sakra! Já si sice vymyslela kruhy, ale asi teda musím mít obdélník, nebo čtverec? Psala jsem na BVV paní, která se o výstavu starala a dotazovala se, zda je tvar obdélník, nebo čtverec daný jako pravidlo. Odpověď nebyla jednoznačná a já si nechtěla kazit výstavu případným vyřazením své práce pro nesplnění zadávacích podmínek. Takže jsem u šití ještě vymýšlela, jak z toho udělat čtverec, nebo obdélník. 

Vymyslela jsem si podkladový čtverec, na kterém bude prošívaná mandala. Quilt bude složen ze dvou samostatných částí.

Na mandalu jsem v grafickém programu doplnila hmyz. Bez něj by koloběh v přírodě neexistoval. Takže mravenci, brouci, včely, motýli, vážky, vše na mandale muselo být. Vytiskla jsem si mandalu v měřítku 1:1 a vyzkoušela, jak musí být velká, aby z ní pod kopretinami bylo něco vidět.

Příprava a prošívání mandaly byla čirá radost. To mě opravdu hodně bavilo. I když jsem některé postupy a detaily vymýšlela zase za pochodu. Třeba složení sendviče, aby udržel váhu a tvar celého díla, aby se vrchní část nepřeklápěla apod...

Takže jsem měla samostatný díl kruhů s kopretinami a samostatnou mandalu. Oboje jsem musela olemovat a začistit. Kopretiny ztraceným lemem a mandalu klasickým quilterským lemováním začištěným v ruce. 

A pak jsem ještě vymýšlela, jak kruhy na mandalu přidělat. Nechtěla jsem lepit. Takže jsou kruhy přišité na mandalu jako jedna obří aplikace a ne po celém obvodu. Dají se odhrnout a dá se prohlídnout mandala a její detaily. Přišila jsem klasický tunel na vystavení a vyrobila cedulku s názvem quiltu a datumem dokončení. 

Quilt je nazván jednoduše Leucanthemum. Což je latinský název kopretiny. Jako úplně poslední jsem na spodní hnědé části kruhů našila pár korálků ve tvaru semen kopretin. 

Výroba mi trvala celý rok. Rok opravdu poctivé práce a ručního šití, protože část s kopretinami je kompletně celá odšitá v ruce. Prošít mandalu a dokompletovat celé k sobě byla v podstatě hračka, proti aplikacím, ze kterých je část s kruhy.

Quilt byl vystaven v roce 2025 na výstavě BPM v Brně v soutěžní části. Moc děkuji ještě jednou všem, které se u něj tenkrát zastavily. Pro mě to byla výzva, kterou jsem si mohla s klidem odškrtnout a říct si, jo, tohle taky dokážu 😊

Tento článek o výrobě quiltu Leucanthemum jsem vám dlužila. Takže i tady už mám splněno. Mějte krásné dny a ať se vám vše daří :) Monika